CĂ­l: Vyhledat a popsat intervence koordinovanĂŠ sestrou a jejich vliv na skĂłre kvality Ĺživota pacientĹŻ se stabilnĂ­ ischemickou chorobou srdečnĂ­ (ICHS) včetně popisu koncepčnĂ­ho rĂĄmce intervence a nejdĹŻleĹžitějĹĄĂ­ch aspektĹŻ poskytovanĂŠ oĹĄetřovatelskĂŠ péče. Metodika: PřehledovĂĄ studie. Byly prozkoumĂĄny databĂĄze PubMed, Scopus, Web of Science, ProQuest, Google Scholar. Pro stanovenĂ­ zĂĄkladnĂ­ch komponent byla poloĹžena klinickĂĄ otĂĄzka pomocĂ­ akronymu PICO (Patient/Problem, Intervention, Comparison and Outcome). Populaci tvořili pacienti se stabilnĂ­ ICHS (P), edukace/intervence koordinovanĂĄ sestrou byla určena jako intervence (I), studie zahrnovaly kontrolnĂ­ skupinu s rutinnĂ­ péčí pro porovnĂĄnĂ­ (C), sledovanĂ˝m vĂ˝sledkem bylo skĂłre kvality Ĺživota pacientĹŻ (O). VĂ˝sledkem reĹĄerĹĄe bylo celkem 448 studiĂ­ publikovanĂ˝ch v letech 2013–2023. VĂ˝sledky: Do zĂĄvěrečnĂŠho přehledu bylo zahrnuto 24 studiĂ­, kterĂŠ jednoznačně vychĂĄzely ze sestrou koordinovanĂ˝ch intervencĂ­ ve vztahu ke kvalitě Ĺživota pacientĹŻ se stabilnĂ­ ICHS. Pro měřenĂ­ kvality Ĺživota před a po intervenci byly vyuĹžity rĹŻznĂŠ nĂĄstroje, případně jejich kombinace. KoncepčnĂ­ rĂĄmce intervencĂ­ vychĂĄzely z oĹĄetřovatelskĂ˝ch modelĹŻ a z managementu péče o chronicky nemocnĂŠ. VĹĄechny studie uvedly zlepĹĄenĂ­ skĂłre kvality Ĺživota pacientĹŻ u intervenčnĂ­ skupiny po provedenĂ­ intervence. ZĂĄvěr: Ve vybranĂ˝ch studiĂ­ch bylo prokĂĄzĂĄno, Ĺže intervenčnĂ­ programy kardiovaskulĂĄrnĂ­ rehabilitace vedenĂŠ sestrou vedly ke zlepĹĄenĂ­ skĂłre kvality Ĺživota pacientĹŻ se stabilnĂ­ ICHS. Za dĹŻleĹžitĂŠ aspekty těchto intervencĂ­ povaĹžujeme péči o psychickĂ˝ stav pacienta, jeho aktivnĂ­ zapojenĂ­ do péče a takĂŠ komplexnost, kontinuitu a personalizaci poskytovanĂŠ péče.Â

lnek informuje o zaloen a

Arteriální hypertenze patří k ovlivnitelným rizikovým faktorům aterosklerózy a její časná léčebná intervence významně snižuje kardiovaskulární morbiditu a mortalitu. Léčbu se snažíme přizpůsobit konkrétnímu pacientovi na míru dle tíže hypertenze a jeho kardiovaskulárnímu i metabolickému rizikovému profilu. Trendem současné terapie je využívání fixních kombinací, neboť nám umožní rychlejší dosažení cílových hodnot krevního tlaku s menším množstvím nežádoucích účinků a zejména zlepšení adherence k léčbě. Kombinace beta-blokátoru (bisoprololu) a inhibitoru ACE (perindoprilu) má komplementární účinky na sympatický nervový systém a osu renin-angiotensin-aldosteronovou. Kombinace těchto léků účinně snižuje krevní tlak i tepovou frekvenci, což zlepšuje kardiovaskulární prognózu vybraných nemocných. Článek je věnován indikacím těchto léků u pacientů jak v léčbě nekomplikované hypertenze, tak v sekundární prevenci u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Důraz je kladen zejména na postavení beta-blokátorů.

Plicní embolie je po srdečním infarktu a mozkové příhodě třetí nejčastější příčinou kardiovaskulárního úmrtí. Zásady profylaxe trombembolické nemoci jsou nedílnou součástí péče v chirurgických i interních oborech. Tíže plicní embolie se pohybuje v celém spektru, od zcela asymptomatických forem po obstrukční šok, kdy prvním a jediným příznakem je náhlá smrt. Základem léčby málo a středně rizikových pacientů je antikoagulační terapie. Pro vysoce rizikové pacienty je k dispozici účinná trombolytická terapie, která má ovšem řadu kontraindikací a i při jejich respektování je zatížena rizikem krvácení, včetně fatálního. Donedávna jediná alternativa, kardiochirurgická embolektomie, je v současnosti nahrazována stále se rozšiřujícím spektrem katetrizačních metod.

Echokardiografie se řadí mezi nejdůležitější a nejčastěji používané zobrazovací metody v diagnostice plicní embolie (PE). Na rozdíl od angiografie či scintigrafie plic sice neposkytuje přímou informaci o anatomických poměrech v plicním řečišti a místě jeho obstrukce, ale o hemodynamických dopadech na pravé srdce. Je důležitým článkem v časné rizikové stratifikaci nemocných, a to zejména u těžších forem PE a v některých případech může rozhodovat i o způsobu zahájení léčby nebo o nutnosti zvýšeného dohledu na jednotce intenzivní péče. Mimo jiné umožnuje získat důležité diferenciálně diagnostické informace o dalších potencionálních příčinách symptomů napodobujících PE. Je taktéž základním skríningovým nástrojem v diagnostice chronické tromboembolické plicní hypertenze u nemocných po prodělané epizodě PE i přes účinnou antikoagulační léčbu. V tomto článku se budeme zabývat postavením echokardiografie v managmentu nemocných s PE a rozebereme jednotlivé echokardiografické parametry, které nás přivádí k diagnóze, způsob jejich akvizice a limitace v hodnocení.

Akutní plicní embolie je onemocnění, které je pořád zatíženo značnou mortalitou. V době moderní medicíny bylo vyvinuto několik metod řešení. Chirurgická léčba zůstává, ve světle dnešních doporučení, rezervována pro ty nejtěžší pacienty projevující se hemodynamickou nestabilitou. Operační postupy a výsledky chirurgické léčby spolu s použitím mechanických srdečních podpor přinášíme v tomto sdělení.

Studie CASTLE HTx prokázala snížení kombinovaného primárního endpointu u nemocných s pokročilým srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory a fibrilací síní, kteří byli léčeni katetrizační ablací nad rámec zvyklé terapie srdečního selhání. Ablační léčba byla srovnávána s optimální farmakoterapií srdečního selhání. Primární endpoint zahrnoval celkovou mortalitu, zavedení levostranné srdeční podpory a indikaci k urgentní srdeční transplantaci.

Biomedicínské inženýrství se stalo nedílnou součástí moderní kardiologické péče, čímž se otevřely nové možnosti pro diagnostiku a léčbu srdečních onemocnění. Tento interdisciplinární obor propojuje technické a medicínské znalosti, aby vytvořil inovativní řešení, která zvyšují kvalitu života pacientů. Biomedicínští inženýři jsou v rámci kardiologie nejčastěji zaměstnáváni v oborech, jako je elektrofyziologie, neinvazivní kardiologie, intervenční kardiologie, telemedicína a v dalších specializovaných odvětvích, kde kromě klinické práce využívají své odborné znalosti k optimalizaci technologií a zdravotnických přístrojů. Dále se podílejí na vývoji a zdokonalování technologií jako jsou biosenzory, implantabilní zařízení, pokročilé metody zpracování signálů a využití umělé inteligence pro diagnostiku. Spolupráce mezi lékaři a inženýry je klíčová pro zlepšení péče o pacienty a umožňuje vývoj efektivních léčebných postupů. Tento článek se zaměřuje na úlohu biomedicínských inženýrů v kardiologii, jejich profesní postavení v českém zdravotnictví a budoucí výzvy, které obor přináší.

Úvod: FaleĹĄnĂŠ aneuryzma hrudnĂ­ aorty je vzĂĄcnou komplikacĂ­ kardiochirurgickĂ˝ch vĂ˝konĹŻ nebo vĂ˝konĹŻ na hrudnĂ­ aortě. UvĂĄdĂ­me vĂ˝sledky systematickĂŠho přehledu literatury. NaĹĄĂ­m cĂ­lem bylo stanovit nejlepĹĄĂ­ moĹžnosti léčby a operačnĂ­ postupy. Metody: Provedli jsme reĹĄerĹĄi literatury zabĂ˝vajĂ­cĂ­ se pseudoaneuryzmatem hrudnĂ­ aorty a jeho chirurgickou léčbou v angličtině, kterĂĄ byla vymezena daty 1. leden 1979 aĹž 31. prosinec 2022. V databĂĄzĂ­ch PubMed a EMBASE jsme vyhledĂĄvali nĂĄsledujĂ­cĂ­ medicĂ­nskĂŠ termĂ­ny: faleĹĄnĂŠ aneuryzma hrudnĂ­ aorty, pseudoaneuryzma a chirurgickĂĄ léčba. VĂ˝sledky: NaĹĄe vyhledĂĄvĂĄnĂ­ prověřilo celkem 4 046 člĂĄnkĹŻ. Pouze devět z nich splňovalo kritĂŠria zpĹŻsobilosti. OstatnĂ­ člĂĄnky byly samostatnĂŠ kazuistiky nebo malĂŠ sĂŠrie kazuistik s mĂŠně neĹž devĂ­ti pacienty. VĹĄechny studie byly retrospektivnĂ­. DevadesĂĄt procent případĹŻ uĹž dříve podstoupilo operaci aorty nebo srdce. Strategie chirurgickĂŠ léčby byly zvoleny podle umĂ­stěnĂ­ pseudoaneuryzmatu a byly celkově nejednoznačnĂŠ. ZĂĄvěr: Podle současnĂŠ literatury neexistujĂ­ jednoznačnĂŠ pokyny či doporučenĂ­, operace by tedy měla bĂ˝t přizpĹŻsobena individuĂĄlně danĂŠmu pacientovi. Po kardiochirurgickĂ˝ch vĂ˝konech se doporučujĂ­ pravidelnĂŠ kontroly, kterĂŠ obnĂĄĹĄejĂ­ i vyĹĄetřenĂ­ zobrazovacĂ­mi metodami. I navzdory vĂ˝raznĂŠmu pokroku v endovaskulĂĄrnĂ­ léčbě nenĂ­ tato metoda vĹždy vhodnĂĄ, a pak je léčbou volby otevřenĂĄ operace. Â

Úvod: Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje (ZZS KVK) v roce 2023 ošetřila přes 295 000 pacientů, u kterých se potýkala s problematikou mimo nemocniční zástavy oběhu (OHCA). Efektivní kardiopulmonální resuscitace (KPR) je zásadní pro přežití pacientů a vyžaduje koordinovanou spolupráci od dispečerů až po členy zasahujících výjezdových skupin. Tento článek se zaměřuje na analýzu kvality poskytované KPR v roce 2023 na základě Utsteinského protokolu, na který navazuje nastavení interního auditu a systému zpětné vazby výjezdovým skupinám, který má za cíl přispět ke zlepšení celkových výsledků. Metody: Studie retrospektivně hodnotí případy srdeční zástavy z roku 2023 za použití standardů Utsteinského protokolu z roku 2024. Data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky a ověřena na základě záznamů z defibrilátorů a GPS dat. Z důvodu ochrany osobních údajů pacientů byla databáze zcela anonymizována. Výsledky: Primární výstup OHCA, definovaný jako přežití do přijetí do nemocnice, činil 34 %. Sekundární výstup, tj. 30denní přežití, dosahoval 15,1 %. Dobrého neurologického výsledku při propuštění (CPC 1 nebo 2) bylo dosaženo ve 12,2 % případů. Diskuze: Výsledky studie naznačují, že výjezdové skupiny ZZS KVK dosahují v několika oblastech nadprůměrných výsledků ve srovnání s průměrem České republiky, jak jej dokumentovaly studie EuReCa 1 a 2. Zejména výsledky, jako je přežití a neurologický stav, ukazují na vysokou efektivitu zavedených postupů rozšířené resuscitace. Zlepšení v koordinaci jednotlivých zásahů a zkrácení reakční doby by mohlo přinést další pozitivní vliv na výsledky pacientů. Závěr: V roce 2023 byla incidence OHCA na území Karlovarského kraje 133 případů na 100 000 obyvatel, přičemž resuscitace byla zahájena ve 43,9 % případů. V mnoha případech byla resuscitace zahájena laickými zachránci. Přežití do přijetí do nemocnice dosahovalo 36 %, zatímco přežití do propuštění z nemocnice činilo 15,1 %. Dobrého neurologického výsledku bylo dosaženo ve 12,2 % případů.