In 2008, mutations in isocitric dehydrogenase 1 & 2 (mIDH 1 & 2) was first detected in glioblastoma multiforme (GBM) from among many types of solid tumour. Next year i.e. in 2009 acute myelogenous leukemia (AML) showed presence such mutation. mIDH 2 blocker enasidenib came into market for the first time for adult recurrent and relapsed AML in 2017. But mIDH 1 blocker ivosidenib (AG-120) is approved in 2019 in recurrent and relapsed AML. In the end 2019 it was approved for untreated adult AML. When it was in early phase trial it became eligible for special expanded access program as it showed encouraging results. Drug molecule's progress through preclinical and regulatory path is interesting. It is worthwhile to look into how it received market authorization while phase III trial was not over. Trial of both GBM and AML started in March 2014. Circumstances behind ivosidenib being first approved in adult recurrent and relapsed AML rather than in glioma where the mutation was first found are also discussed.

V poslednich letech doslo k výraznemu prodlouženi doby přežiti pacientů s metastazujicim malignim melanomem diky moderni imunoterapii s využitim protilatek zaměřeným proti kontrolnim bodům imunitni reakce a diky zavedeni cilene lecby BRAF a MEK inhibitory. Prvni použivana protilatka byla anti-CTLA4 protilatka ipilimumab, ktera byla nasledovana efektivnějsimi anti-PD1 protilatkami (nivolumab, pembrolizumab), a nejnověji jsou testovany anti-PD-L1 protilatky. Jestě lepsi lecebnou odpověď potvrzuji výsledky klinických studii s kombinacemi jednotlivých protilatek a kombinacemi protilatek s cilenou lecbou.

Imunoterapie je již několik let plně etablovanou systemovou lecebnou modalitou metastatických nebo lokalně pokrocilých stadii nemalobuněcneho karcinomu plic. Spolu s benefity lecby přinasi ale i zvýsene riziko výskytu nežadoucich ucinků (AE - adverse events), a to specificky souvisejicich se zasahem do imunitniho prostředi jedince - imunitně podminěne vedlejsi ucinky (irAE - immune related adverse events), tak i výskytu nežadoucich ucinků bez přimeho autoimunitniho podkladu ktere vyplývaji z celkoveho stavu pacienta, resp. jeho rizikových faktorů, jakými jsou věk, komorbidity, komedikace, nutricni, epidemiologicka a hygienicka situace ci compliance pacienta. V posledni době je u výskytu imunitně podminěných i nepodminěných AE diskutovana i uloha mikrobiomu a individualnich genetických predispozici. Nase kazuistika popisuje připad pacienta efektivně leceneho pembrolizumabem, u ktereho doslo k výskytu obou typů nežadoucich ucinků. Po jejich zvladnuti bylo možne pokracovat v lecbě, ktera trva i v soucasnosti.

Alectinib - Alecenza® je vysoce selektivni inhibitor tyrosinkinazy ALK, který ve studiich prokazal ucinnost vůci mutovaným formam ALK, vcetně mutaci rezistentnich ke crizotinibu. Jeho výhodou je, že prostupuje přes hematoencefalickou barieru a je ucinný v CNS. V Ceske republice je schvalen v monoterapii v ramci 1. linie lecby pacientů s pokrocilým ALK+ NSCLC a jako lecba u pacientů s pokrocilým ALK+ NSCLC progredujicich po předchozi lecbě crizotinibem. Kazuisticke sděleni ukazuje na vysokou efektivitu lecby u pacientů s metastazujicim ALK pozitivnim adenokarcinomem plic a dokumentuje tež regresi mozkových metastaz bez nutnosti použit dalsi modality onkologicke lecby.

Karcinom prsu u mužů je řidke onemocněni a reprezentuje pouze 1 % vsech karcinomů prsu. Histologicky dominuje invazivni duktalni karcinom s 10% podilem karcinomu in situ. Dalsi histologicke typy jsou výjimecne. Na rozdil od žen, u kterých molekularni subtypy vykazuji znacnou diverzitu, u mužů významně převažuji typy citlive na hormonalni receptory. V chirurgicke terapii dominuje mastektomie s biopsii sentinelove uzliny nebo disekci axily. Adjuvantni radioterapie vždy navazuje na prs zachovný výkon a po mastektomii je indikovana dle rozsahu onemocněni. V adjuvantni systemove terapii převažuje hormonalni terapie s dominanci Tamoxifenu. Mužský karcinom ma množstvi spolecných vlastnosti s ženským karcinomem, proto lecba vychazi ze zkusenosti s lecenim ženskeho karcinomu. Nove poznatky o mužskem karcinomu potvrdily i odlisne vlastnosti, a tak vznika nalehava potřeba nových studii, ktere jsou zaměřeny pouze na karcinom u mužů.

Imunoterapie je nova a v soucasne době v onkologii nejnadějnějsi lecebna strategie poslednich let. Diky ni se významně prodlužuje život u nemocných s bronchogennim karcinomem a nedochazi ke zhorseni kvality života. To souvisi i s faktem, že nežadouci ucinky jsou v porovnani se standardni chemoterapii výrazně nižsi, i jineho spektra. Jednim z takových leků je i pembrolizumab, který je v CR indikovan a hrazen u nemocných s metastatickým nemalobuněcným plicnim karcinomem (NSCLC) v prvni linii lecby. Aby byla splněna podminka uhrady, musi být pacient v dobrem celkovem stavu (ECOG PS 0-1), nadorove buňky musi exprimovat PD-L1 ve vice než 50 % a nesmi vykazovat znaky EGFR ci ALK pozitivity. Nasi kazuistikou bychom radi doložili nejen výbornou lecebnou odpověď u nemocneho na pembrolizumabu v 1. linii, ale take udrženi kvality života.

Karcinom rekta vyžaduje multidisciplinarni přistup, zejmena v casnem a lokalně pokrocilem stadiu. Standardnim postupem pro vstupni staging je MRI male panve a CT trupu. Incidence kostnich metastaz je u pacientů s kolorektalnim karcinomem velmi nizka. V nasledujici kazuistice je popsan připad pacienta s lokalně pokrocilým karcinomem rekta bez znamek vzdalene diseminace dle vstupniho stagingu. Po absolvovani neoadjuvantni chemoradioterapie bylo provedeno PET/MRI trupu, ktere odhalilo mnohocetnou skeletalni diseminaci. Biopsie potvrdila metastazu karcinomu rekta. Tento fakt zcela změnil lecebný přistup. Dle dostupných dat je PET/MRI oproti CT přesnějsi v zachytu skeletalnich metastaz.

Formou kazuistickeho sděleni clanek popisuje Pagetovu chorobu prsu (MPD) u mužů. Shrnuje klinickou a patologickou prezentaci, epidemiologii, diagnostiku, lecbu i prognozu, zdůrazňuje spolecne a odlisne vlastnosti při výskytu u mužů a žen. Na připadu pacienta s nadorovou duplicitou MPD a karcinomu mocoveho měchýře dokumentuje klinickou praxi, postup stanoveni diagnoz obou chorob i problemy s prolinanim jejich lecby.

Diseminovaný maligni melanom je agresivni onemocněni a i přes rozvoj lecebných modalit patři stale mezi onemocněni s nepřiznivou prognozou. Představujeme kazuistiku pacienta s diseminovaným rychle progredujicim malignim melanomem kůže, který byl lecen cilenou lecbou kombinaci dabrafenib a trametinib. Lecba byla dobře tolerovana a přinesla pacientovi velmi rychlou ulevu od potiži. Bohužel, přes prvotni rychlou odpověď doslo po necelých 5 měsicich k progresi nemoci. Kazuistika je dokladem toho, že cilena lecba je efektivni i u hodně pokrocilých a symptomatických onemocněni, ale je nutne pocitat s tim, že jeji efekt je docasný. Naději pro tyto pacienty může být kombinace s moderni imunoterapii, na jejichž výsledky netrpělivě cekame.

Karcinom stitne žlazy patři k vzacným nadorům, vyskytuje se asi u 1 % populace. Lecba DTC vyžaduje multidisciplinarni přistup zahrnujici těsnou spolupraci endokrinologa, chirurga, patologa, specialisty pro nuklearni medicinu a onkologa. DTC se leci chirurgicky, radioaktivnim jodem (RAI) a supresni hormonalni lecbou levothyroxinem. Větsina pacientů s DTC ma velmi dobrou prognozu. Pokud se vsak stane DTC vůci radiojodu refrakterni, pak je prognoza spatna. V poslednich letech se výrazně zacaly uplatňovat poznatky z genetiky v cilene systemove lecbě v klinicke praxi a možnost ovlivnit průběh nemoci u RAI-refrakternich pacientů pomoci inhibitorů tyrosinkinaz (TKI): sorafenibu a lenvatinibu u DTC a kabozantinibu a vandetanibu MTC. Multidisciplinarni tým řesi otazku vcasneho nacasovani zahajeni lecby TKI, posuzuje rychlost progrese onemocněni a zda již nador dosahl inflekcniho bodu: doslo ke zdvojnasobeni velikosti měřeneho ložiska v průběhu 1 roku, kdy je třeba již okamžitě zahajit systemovou lecbu. V soucasne době mame v CR 6 center pro lecbu lokalně pokrocileho nebo metastatickeho karcinomu stitne žlazy pomoci TKI, na ktera se lze obratit k poskytnuti komplexni pece o tyto nemocne.