Abstract

Studie se zaměřuje na aktĂŠrskou reflexi povinnĂŠ vojenskĂŠ sluĹžby v československĂŠ a českĂŠ armĂĄdě v letech 1968 aĹž 2004 v generačnĂ­ perspektivě. HlavnĂ­ pozornost je věnovĂĄna narativnĂ­ reprezentaci dĂ­lčího vĂ˝znamovĂŠho aspektu zĂĄkladnĂ­ vojenskĂŠ sluĹžby v podobě přípravy brancĹŻ na obranu vlasti, respektive na skutečnĂŠ nasazenĂ­ v boji, a to prostřednictvĂ­m analĂ˝zy a interpretace orĂĄlněhistorickĂ˝ch rozhovorĹŻ s bĂ˝valĂ˝mi vojĂĄky zĂĄkladnĂ­ sluĹžby. FunkčnĂ­ rovinu sleduje autor ve formě reflexe vojenskĂ˝ch cvičenĂ­, vztahu pamětnĂ­kĹŻ ke zbranĂ­m a jejich moĹžnĂŠmu pouĹžitĂ­, hodnocenĂ­ bojovĂŠ techniky a účinnosti bojovĂ˝ch poplachĹŻ. Z teoretickĂŠho hlediska text vychĂĄzĂ­ z kulturĂĄlnĂ­ho modelu vojenskĂ˝ch dějin, s dĹŻrazem na konfrontaci zkuĹĄenostnĂ­ho diskurzu s oficiĂĄlnĂ­m modelem povinnĂŠ vojenskĂŠ sluĹžby a s přihlĂŠdnutĂ­m ke kolektivně sdĂ­lenĂ˝m představĂĄm společnosti o armĂĄdě. Obecně lze konstatovat, Ĺže z perspektivy aktĂŠrĹŻ převaĹžuje spĂ­ĹĄe negativnĂ­ obraz armĂĄdy jako vĂ­cemĂŠně zbytečnĂŠ totĂĄlnĂ­ instituce, kterĂĄ aĹž do devadesĂĄtĂ˝ch let minulĂŠho stoletĂ­ – nepochybně zejmĂŠna v dĹŻsledku srpnovĂŠ okupace v roce 1968 – de facto neměla Şådnou společenskou prestiĹž. V dĹŻsledku ambivalentnĂ­ zkuĹĄenosti s dualitou disciplinačnĂ­ho řádu větĹĄina pamětnĂ­kĹŻ postupně doĹĄla k přesvědčenĂ­, Ĺže podstatou „skutečnĂŠ“ vojny nenĂ­ vojenskĂ˝ vĂ˝cvik (jak se snaĹžil proklamovat oficiĂĄlnĂ­ řád), ale předevĹĄĂ­m individuĂĄlnĂ­ zpĹŻsob vypořádĂĄnĂ­ s Ăştlakem a poniĹžovĂĄnĂ­m lidskĂŠ dĹŻstojnosti z pozice „starĹĄĂ­ch“ vojĂĄkĹŻ vůči „mladĹĄĂ­m“.

Full Text
Paper version not known

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call

Disclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.