"Lift thy voice”

Abstract

Translate Article

Take Notes

Jedním z nejčastějších hodnocení činnosti bratrského biskupa Jana Augusty (1500–1572) je poukaz na jeho mimořádně plodnou písňovou tvorbu. V rámci výzkumu rukopisů, které vznikly v době Augustova věznění na Křivoklátě (1548–1564) a dnes jsou uložené v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni pod signaturami 7452 a 7457, se však podařilo tuto tvorbu vykreslit jako ještě komplexnější dílo, než dosavadní výzkum předpokládal. Důležitým prvkem Registra piesní z roku 1558 je Augustou předepsaná forma matutina (jitřní pobožnosti). Právě matutinum mělo být prostorem pro realizaci reformy bratrského perikopálního pořádku. V celkem 18 případech je v úvodu bohoslužby podrženo invitatorium zpívané na jeden z tradičních nápěvů. Ještě výraznější vazbou na sekulární římský ritus je zachování dvou až tří nokturn, která zahrnují tři lekce a závěrečný zpěv hymnu nebo písně místo responsoria. Liturgie pro shromáždění „ve dne“ je naopak více vázána na bratrskou tradici: ze zpěvů ordinária jsou zachovány pouze české tropované Kyrie a Sanctus. Proprium je nahrazeno písněmi, zachována je jen česká sekvence, která tím nabývá zvláštního postavení a pravidelně tvoří spolu s Kyrie vstupní část liturgie. Rukopis Písní z roku 1562 je shrnutím celé biskupovy hymnografické tvorby ve vězení. Nápěvné odkazy čerpají v naprosté většině z Rohova kancionálu a dále také z dobového utrakvistického repertoáru, který znal Augusta zpaměti díky svým žákovským liturgickým a koledním zkušenostem. Je zde celkem 11 notovaných chorálních zpěvů, jejichž hudební zápis odpovídá tradici utrakvistických latinských antifonářů a graduálů. Dvanáct textů je psáno na německé nápěvy převzaté z polyfonního repertoáru a z nejstarších luterských písňových tisků. Využití polyfonních hudebních předloh spojených s expresivním přebásněním žalmů vnáší do repertoáru české duchovní písně novou stylovou vrstvu.