Abstract
This paper presents an overview of the legal regulation and practice related to the confiscation of works of art in the so called “time of oppression”, which is a legal term for a historical period from 30.9.1938 to 4.5.1945 in the territory of the recent Czech Republic. Since the aim of the paper is to serve as a handout helping to understand the historical context by applying the restitutional statute No. 212/2000 Sb., it shows no detailed case study, but concentrates on an instructional overview. After a brief introduction, which explains the aim of the paper and defines its scope, the time of oppression is divided into two phases – the so called Second Republic and the Protectorate of Bohemia and Moravia. There is a short characterism of the respective phase and an indicative timeline describing the Era of Protectorate. The following parts deal with the legal regulation and confiscation praxis in more detail. The era of the so called Second Republic is by the nature of things shorter; however, the roots of the oppression practice are well illustrated. On the other hand, the description of the protectorate era required it to be subdivided into three parts: i) an introduction of the basic legal framework; ii) institutions dealing with confiscation; and iii) the disposition of confiscated goods, taking into account the museum practice.
Highlights
The Confiscation of Artworks Owned by Private Persons in the Time of Nazi Persecution This paper presents an overview of the legal regulation and practice related to the confiscation of works of art in the so called “time of oppression”, which is a legal term for a historical period from 30.9.1938 to 4.5.1945 in the territory of the recent Czech Republic
After a brief introduction, which explains the aim of the paper and defines its scope, the time of oppression is divided into two phases – the so called Second Republic and the Protectorate of Bohemia and Moravia
There is a short characterism of the respective phase and an indicative timeline describing the Era of Protectorate
Summary
Za „dobu nesvobody“ je považováno období od 30. 9. 1938 do 4. 5. 1945, tj. období počínající přijetím Mnichovské dohody a končící začátkem Pražského povstání. Viz Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o židovském majetku; platnost 21. Viz Nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o péči o Židy a židovské organisace; platnost 5. Tato praxe se dle literatury využívala již před Mnichovskou dohodou, a to na základě nařízení Národního výboru československého č. Že z území ohroženého státu nebylo možné vyvézt celé sbírky, které měly samozřejmě větší hodnotu než jednotlivá díla samostatně, rozhodli se někteří majitelé uložit svá díla na základě smlouvy schovací[11] do veřejných sbírek, odkud měla být po pominutí nebezpečí vyzvednuta.[12] Ve většině případů však byla díla v průběhu. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., byl dlouholetým zaměstnancem Národní galerie v Praze (dále jen jako „NGP“), který byl mj. Naproti tomu úschovy u soukromých osob[13] již celistvost sbírek zajistit nedokázaly, díla byla vyzvedávána okupační správou a rozdělena podle zavedené praxe (viz níže)
Sign-in/Register to view highlights & summary Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
