Abstract
The article presents economic voting theory and its application to the study of electoral behaviour in four Central European countries. The theoretical part describes the reward-punishment model of economic voting and its predictions for electoral behaviour in countries with coalition governance and in internationally open economies during the global economic crisis. The analytical part investigates the existence and features of economic voting (as a P-function) in the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. Hypotheses about the existence of economic voting in these countries, the higher economic accountability of more responsible coalition partners, and the lower level of economic voting under the perceived influence of the EU on the domestic economy are tested using OLS and binary logistic analysis of European Election Study data (2004 and 2009). As the results show, economic voting was only detected in Hungary (2004 and 2009) and Slovakia (2004). The analysis indicates that, in general, almost all Prime ministers’ parties bear a greater degree of economic accountability; meanwhile, perceptions of EU economic responsibility had no influence on the popularity of government parties in 2009.
Highlights
The article presents economic voting theory and its application to the study of electoral behaviour in four Central European countries
V aplikační části budu hypotézy testovat pomocí statistické analýzy dat dvou běhů Evropské volební studie (EES), individuálních dotazníkových dat sebraných u příležitosti voleb do Evropského parlamentu v letech 2004 a 2009
První dvě hypotézy se vztahují k pouhé existenci ekonomického hlasování v regionu a budou testovány na modelech binární logistické regrese: H0: Neexistuje vztah mezi proměnnými ekonomika a úmysl volit v zemích střední Evropy
Summary
Ekonomické hlasování neuvažuje konkrétní hospodářské politiky vlád, nepracuje s konfliktními liniemi společností, abstrahuje i sociální či psychologické charakteristiky voličů. Mezinárodní srovnávací studie i výzkumy konkrétních zemí přinesly variabilitu výsledků – potvrzení hypotéz o vlivu nezaměstnanosti, inflace či růstu HDP na podporu vládních stran i jejich odmítnutí pro některé země či období (viz Duch, Stevenson 2008: 21–25, Lewis-Beck, Stegmaier 2000: 209). Letech přichází s argumentací, že voliči se rozhodují nikoli na základě makroekonomických ukazatelů, ale na základě svých ekonomických percepcí – tedy vlastního vnímání a hodnocení národní ekonomiky (Lewis-Beck, Stegmaier 2000: 186–188). Výzkumníci se však snaží odhalit jakékoli dosud neuvažované vlivy, které by mohly bránit konzistentním efektům ekonomického hlasování – najít „trik“, který by „zdánlivou“ nestabilitu ekonomického hlasování odstranil (Lewis-Beck, Paldam 2000: 114). Druhou skupinou překážek jsou překážky institucionální – voliči v různých zemích jsou ovlivňováni strukturou institucí, jejich možnostmi a omezeními, které mohou systematicky ovlivňovat míru ekonomického hlasování (Anderson 2007: 278-286). Tomáš Váňa: Procesy evropské defragmentace jako inspirativní nástroj policymaking překážkám můžeme přiřadit i aktuální upozornění na vliv různé responzibility jednotlivých vládních stran, a nejnověji také mezinárodních ekonomických událostí, které budou v textu zkoumány
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callMore From: Středoevropské politické studie Central European Political Studies Review
Disclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
